[ lily elingsn ]
Player: Medisha
FC: Elsa Hosk
Victory year: 103rd Annual Hunger Games
Hobby: -
|
Contact: lucie.rakosnikova@gmail.com
Age: 41 deceased - útok D13, zastřelena
Defense: 1
Token: -
Token: -
|
[ before the Hunger Games ] Díky své výbušnosti, talentu ke sportům a otcově rybářské společnosti, kde ji naučili zručnosti s noži a provazy, si vybudovala solidní základ pro trénování na Hry. Nevkládá své šance v naději, že ji nevyberou, a proto už pátým rokem trénuje se zbraněmi, přičemž nejjistěji se cítí s noži, dýkami a oštěpy. Piluje vytrvalost i během plaváním, které ji dokáže jako jedna z mála věcí skutečně uklidnit. Ačkoliv je spíš pohybový typ, v rozeznávání rostlin není úplně bezradná. Pokud by ji ale někdo nutil lézt po stromech, bylo by to horší.
[ the days after ] Jen tak nečinně sedět pro ni nikdy nebylo, tudíž zůstat aktivní i po vyhrání svého ročníku se stalo klíčovým. Přerostlo to spíš v určitý typ terapie. Vzala si do hlavy, že po neblahé zkušenosti z arény s ovládáním meče se s touto hračičkou naučí. V průběhu let k tomu přidala navíc ještě katanu, ve které se obzvlášť našla. Boj s ní ji naprosto učaroval. Vzhledem k tomu, že i ona je stále na očích, snaží se udržovat v co možná nejlepší kondici, zejména potom pomocí jógy a bojových umění. Strach z lezení po stromech a celkově po výškách se jí podařilo překonat, ale ani v současnosti se nad zemským povrchem necítí dvakrát nejlíp. A nakonec si rozšířila obzory i co se léčivek týče. Shledala tu zeleň překvapivě uklidňující.
[ before the Hunger Games ] Jednoznačným mínusem je pro Lily strach z výšek. Netrpí přímo závratěmi, ale rozhodně jí být nad zemí neudělá dobře a bohužel to také dá často najevo, pokud je tam zahnána. I když jí to pýcha nedovolí přiznat nahlas, je v přírodě na vlastní pěst téměř bezradná. Rozdělání ohně bez sirek či pohodlného zapalovače je něco, o čem si může nechat jen zdát. Nedokáže patřičně ovládat luk, kuši ani cokoliv těžšího na blízko. Je pro ni téměř nesnesitelné setrvat na jednom místě jako pecka delší dobu. Může být tedy značně netrpělivý a až přespříliš podnikavý tvor.
[ the days after ] Na rozdíl od té dřívější Lily už sice není tolik výbušná, je však těžké z ní dostat empatii a schopnost cítit se skupinou tak jako dřív. Uvědomila si, že v tomhle světě hraje sama za sebe. Ohlížet se po ostatních ji stálo tolik, že už to není ochotná znovu podstoupit. Nevěří už téměř nikomu. Občas nevěří ani sama sobě, ať už se to zdá jakkoliv paranoidní. Své vnitřní démony i nadále pečlivě střeží před světem pomocí neprostupné stěny přetvářek. Je tedy ještě mnohem těžší najít toho pokřiveného člověka, jaký se pod všemi těmi vrstvami lží a falešných úsměvů doopravdy skrývá.
[ before the Hunger Games ] Jako vymodlené dítě se Lily narodila do bohaté rodiny Diane a Fletchera Ellingsonových, a tak se jí dostalo čehokoliv, co si kdy usmyslela. S přihlédnutím k faktu, že je jedináček, ji téměř každý považuje za rozmazlenou hrabivou fiflenku s nosánkem nahoru. Svým chováním se to rozhodně nesnaží vyvrátit. Je náladová, hodně nedůvěřivá a s nikým se moc nepáře. I přes to však patří mezi společenštější část svých vrstevníků. Na rodinu a život ve Čtvrtém kraji nedá dopustit. Pakliže by Lily do Her skutečně vybrali, má jasno, jakou masku si nasadí. Se svými blond vlasy a milou tváří nebude nijak těžké se vpravit do role nevinné splátkyně. Lstivě nechá kořist v blažené nevědomosti až do posledního okamžiku, kdy zaútočí.
[ the days after ] V aréně slyšela, viděla a udělala věci, které notně poznamenaly její život. Množství vzpomínek se jí vrací v živých barvách a to nejen ve spánku. Nikdy jí zřejmě nebude dovoleno zapomenout na smrti, jímž byla svědkem nebo které přímo způsobila vlastní rukou. Zejména pak milost prokázanou Cicerovi a v podstatě vše, co se kolem jeho osoby točilo. Naučila se s tím však žít. Naivní sny a představy o mentorování roztříštily následující ročníky, kdy sledovala umírat své svěřence, pěkně jednoho po druhém, všemožnými způsoby. Postupem času vůči tomu otupěla, takže nyní možná tu a tam v průběhu Her působí jako bezcitný stroj. Láska k rodnému kraji v jejím srdci sice přetrvává, ale už se tam jen nerada vrací. Uvědomila si, že její stavy, její nálady a pocity pochopí jen jí rovní – vítězové. A mezi ty její přátelé, rodina a ani většina kraje nepatří. Ačkoliv se takového pochopení nedočká ani v Kapitolu, pořád tam zůstává raději. V moři mnohostranných masek a charakterů se jí plave lépe, než v relativně normální a klidné zátoce rodné Čtyřky. Pochopila však, že normální pouť napříč léty na tomto světě už pro její osobu k mání není. Jediné, co Lily na jejím životě v zemi-nezemi mezi křiklavě barevnými Kapitolany pomalu sžírá, je nesnesitelná samota. Přesto ale k smrti ráda žije.
× Andy Foy - Setkali se jednou v hotelu a dost si padli do oka, trochu toho společně v Kapitolu zničili. Hlavně hotel. Vždycky si spolu najdou nějakou řeč, jsou to prostě dobří kamarádi.
× Desirée Mason - Tuto slečnu bere jako známou osobu a kamarádku. Nechovají k sobě žádné hluboké city. Sice není jasné, jestli jí může věřit a svěřovat jí tajemství, ale něco jí říct může. Všechno se to zdá být padesát na padesát.
