[ brájen kabréra ]
 |
|
| |
vitality [ +5 ] × defense [ 13 ]
- -
- -
- Většina lidí, která se s ním setkala v práci nebo třeba jen viděla, jak on trestá provinění, už chápe, proč má tenhle chlapík svoji přezdívku. Co se tedy skrývá pod povrchem tohoto „Terminátora“? Na první pohled se může jevit jako milý chlápek, jenže problém je v tom, že tomu tak opravdu není. Sice se na vás může usmát, říct nějaký vtípek, ale v hloubi duše si už na vás vymýšlí plán zničení. Nemá moc rád lidi, kteří se ho snaží oblafnout a dělat z něho pitomce. To je jedna z věcí, kterou opravdu nepřekousne. Také se jedná o hodně tvrdohlavého muže. Žene se do věcí, které by si měl promýšlet, ale vždycky z toho zatím vyvázl živý. Holt má hodně velké štěstí. Brian je energický, neustále aktivní. Obecně vzato mu stačí v noci jen pár hodin spánku, po kterých je připraven do nového dne stejně dobře jako kdokoliv jiný. Jeho energická povaha se ale projevuje též v jeho cholerismu, který se dočkává průběhu nejčastěji během konverzací, co se často zvrhnou v hádku, protože on prostě zásadně má svoji pravdu a neustupuje. Už uběhla docela dlouhá doba, co žije pořád sám se sebou, stále však svůj temperament neumí úplně kontrolovat. Stačí ho naštvat i maličkostí, aby úplně vylétl z kůže. Natož, když budete někomu vydávat tajné informace, které může vědět třeba jen pár lidí, především jeho osobní tajemství. Poté už se tomu jen zasměje a zmáčkne spoušť, kdy vám kulka do sekundy provrtá díru v hlavě. Ale to on naopak může a hlavně chce vědět informace, protože on tomu tady velí. Dokáže proto mučit člověka několik dní, ale ještě nikdy se z jeho mučení nedostal žádný člověk živý, vždy kdokoli skončil mrtvý. Je prostě krutý tak, jak si to jeho práce vyžaduje. Nepřijde mu to jako nic neobvyklého, bere to jako úplně normální věc. Brian nevypadá na první pohled tak zkaženě, ale to co je uvnitř, už tak vábné není, co? Opravdu se dokáže chovat jako milý chlapík, protože se toto stvoření umí i smát, to především, když se mu daří nebo pokud to vyžadují pravidla zdvořilého chování na nějakých akcích. Pokud tomu zrovna tak není, tak si uchovává neutrální výraz ba dokonce i ten nasraný, který budí respekt. Jeho vztah k lidem je tak poměrně složitý. Nikdy si s nimi tak úplně nerozuměl a jen s málokým si padl do noty, protože je takový ten vůdčí typ, který si nenechá jen tak někým prostě rozkazovat. Navíc, jak už to tak bývá, byl hodně ovlivněn tím, kde vyrůstal a tak má velmi velké předsudky vůči chudším krajům v Panemu. Pramení to ze způsobu jeho výchovy. I přes to všechno má tento muž obrovský smysl pro čest rodiny. Nikdy by neudělal nic, aby zhanil jméno jeho rodu a všechno dělá jen pro to, aby jej povznesl výše a dostal tak příjmení Cabrerra do podvědomí co nejvíce lidí. Samozřejmě tohle všechno je jen jeho profesní maska. V soukromém životě, před svými blízkými, se dokáže chovat úplně jinak. Dokonce je to i báječný, sice trochu přísný, otec. Tohle byl popis toho, co se vlastně skrývá pod tou Brianovou slupkou, ale co jeho vzhled? Samozřejmě jsou věci, kterých si oko pozorovatele všimne hned – černé vždy perfektně upravené vlasy, tmavé oči nebo mírné strniště. To co už však není tak patrné, jsou třeba jeho jizvy, kterých nemá po těle zrovna po málu. Některé má z dětství, jiné z práce. Také si dobrovolně nechal udělat několik tetování. Všechna pro něj mají nějaký hlubší význam. Často všechno tohle má ale skryté pod uniformou. Pokud výjimečně není v práci, tak stejně nosí dlouhé rukávy. Nejčastěji je na něm možné spatři jeho nerozlučnou koženou bundu. Nikdy vlastně ke kapitolské módě netíhl a nechystá se s tím ani nijak začít.
× × ×
- [ file 001 ] Cabrerra, tohle slovo není jen pěkně zvučné, ale má také jistou historii, pojící se s jednou rodinou. Lidem v krajích nejspíše příjmení nebude nic moc říkat, ale Kapitolané si jsou jistě dobře vědomí o koho se jedná. Fredrick Cabrerra se totiž postaral o vybudování obrovského rodinného impéria, které spočívá v obrovské stavitelské činnosti. Dalo by se tedy říci, že toto jméno svým nositelům dokáže otevřít i těžce přístupná vrátka. Ale to je trochu jiná kapitola. Začněme od začátku. Brian se nikdy nezajímal o to, jak se jeho rodiče vlastně setkali, jediné, co je hlavní, tak že z jejich manželství vzešel on a potom i jeho dva mladší bráškové. Narodil se jako prvorozený a jelikož matka byla původem z Druhého, vyrůstal tam také. Ačkoli by to do tak křehkého stvoření nikdo neřekl, jejich matka byla trenérkou mírotvorců. To se na něm proto docela tvrdě podepsalo. Již od útlého věku bylo jeho povinností navštěvovat Výcvikové centrum. Ze začátku se mu to moc nelíbilo, protože z toho jako malý neměl moc rozum a prostě to dělal jen z donucení. Jakmile však začal vnímat všechny ty věci, které se točí kolem Her, tak tomu začal přicházet na chuť. Vždycky se mu líbila ta možnost dobrovolně se přihlásit, jako to dělala většina lidí u nich v kraji. To jej motivovalo k mnohem lepším výsledkům. V té době se v něm cosi zlomilo a on doslova propadl posilování. Neodsuzuje proto lidi, kteří berou drogy, protože on taky jednu takovou má, na níž je opravdu extrémně závislý. Pokud si dlouho nejde zacvičit, dokáže být opravdu hodně nepříjemný a v takovém případě je lepší se mu vyhýbat obloukem. Ke svojí výborné, avšak tvrdě vymakané, fyzičce se ještě přidala bravurní znalost zbraní. Dokázal by všechny druhy vyjmenovat i o půlnoci, pokud by ho někdo vzbudil. Naučil se i většinu z nich používat, ne však všechny, samozřejmě. K jeho smůle má den pouze 24 hodin, a tak na to nebyl dostatečný čas, aby uměl všechny ovládat. Všechno to dělal pod vedením svojí matky, která na mohla být právem pyšná. Jeho společníkem v těchto situacích potom, až na to byl dost starý, začal být Simon. Společně se hecovali k lepším výkonům. Jako snad každá puberta, tak ani ta jeho se neobešla bez nějakých těch temnějších časů. V hlavě se mu totiž často rojily takové dosti nelegální plány. Jenže on z toho nikdy neměl strach, protože věděl, že tatínek to vždycky zaplatí, aby se to nakonec ututlalo. Vlastně by se dalo říct, že se s tátou vídal jen tehdy, když za něj žehlil nějaký problém. Což taky nebylo jen párkrát za rok. O víkendech totiž většinu času trávil v centru a neměl potřebu netrénovat jen kvůli tomu, že mu domů přijel otec. S odstupem času ty situace vnímá jako takové ty klukoviny a s úsměvem na ně vzpomíná. V žádném případě jich nelituje. Nakonec přišel ten den s velkým D, kdy se chystal přihlásit do Her. Byl perfektně připravený, jak se domníval. Jenže si nejspíše všechno štěstí vyplácal na ty průšvihy, které otec vždy bravurně zametl pod koberec a jemu se díky tomu nestalo nic, a proto byl natolik pomalý, že ho někdo předběhl. To jméno jej nejspíše bude pronásledovat až do smrti. Jason Reweneu. A takhle neslavně tedy skončila jeho touha dostat se do Her. Úplně jej to sebralo, že se tam nedostal a nemohl všem ukázat, jak je dobrý. Na pár měsíců se úplně odřízl od světa a měl dokonce i takové sebevražedné sklony. Nakonec jej matka přesvědčila, že by z něj přeci jen něco mohlo být. Začal pravidelně navštěvovat její hodiny a dříve než se nadál, byl zapsaný na akademii mírotvorců. Chvíli to trvalo, než ho všechno tohle zase začalo naplňovat, ale nejspíše to má prostě v krvi. Podařilo se mu složit všechny zkoušky na mírotvorce a tak se jednoho krásného dne prostě přestěhoval do Kapitolu za otcem. Zde působil velmi dlouhý čas u jednotky, která hlídala pořádek v ulicích nebo případně na nějakých velkých akcích. Ačkoli by si to nikdy nemyslel, dokázal se tady zabydlet, postavit se na vlastní nohy a dokonce si i najít lásku svého života. Teď je z něj tedy hrdý otec dvou dětí, sice už se nepyšní titulem manžel, ale i přes to se snaží se svojí bývalou ženou vycházet dobře, tedy pokud po něm zrovna nehází talíře. Ne, že by jej to v Kapitolu nebavilo, ale vždycky musí být prostě on ten vedoucí, a proto, když se uvolnilo místo v 6. kraji, tak se ihned rozhodl tam odjet. Přeci jen, vždycky ho takovým morbidním způsobem uspokojovalo ubližovat sockám, a to v něm prostě zůstalo. Dvojkař se v něm rozhodně nezapře. V Kapitolu se toho trestání zrovna moc nedočkal, a proto se právě nechal převelet do Šestého. Tam se totiž děje tolik nelegálních věcí. Už je to však několik let, co tam odjel a opravdu rychle si tam vydobyl svoji reputaci a přesně o tom snil. Takže nakonec to pro něj přeci jen dopadlo vcelku dobře.
- Andrea Ryanaird × Jeho drahá kolegyňka. Asi by si jí dost možná ani nevšímal, kdyby na něj tehdy v lese nemířila pistolí, tím se mu prostě zaryla do paměti. Sice mu ze začátku dělalo problém si zapamatovat její jméno, ale teď už ho zná. Je strašně tvrdohlavý na to, aby přiznal, že i žena by mohla práci mírotvorce odvádět dobře. Vždycky ji bude podceňovat a mít tendenci si ji dobírat, protože ho to jednoduše baví. Jenom se mu už moc nezamlouvá, když ona se snaží udělat to samé. Čas od času má také tendenci se nad ni povyšovat, ale není to nic osobního, povyšuje se nad každého. Moc jí zatím nevěří. Pokud by šli společně do nějaké akce, nejspíše by si od ní záda jen tak krýt nenechal. Ale opět, není to nic proti ní, kromě svojí jednotky v kraji by nenechal nikoho, aby mu kryl záda. Občas taky neví, co by si o ní měl myslet a jak se k ní chovat. Ačkoli to nahlas nikdy nepřizná, rozhodně se mu na ní líbí to, že se mu nebojí postavit a říct si svoje, to rozhodně oceňuje, ačkoli se u toho šklebí, ale to na tom nic nemění.
- Flynn Cabrrera × doplň...
- Sigourney Wesmyron × Pamatuje si její arénu, kde některé její činy na něj udělaly rozhodně dojem. Spolu s bandou dalších vítězů ji měl potom na starosti při jejich Turné. Měl za to, že je to od vedení za trest a věděl proč. Hlídat ji bylo jako starat se o časovanou bombu. Na jednu stranu v některých krajích říkala nahlas to, co on nikdy nebude moci, vzhledem ke svojí pozici, říct. Vždycky se k ní ale snažil chovat profesionálně, jako k ostatním. Nechce jí poskytovat nějaké úlevy, třeba kvůli jejímu jménu. Jenže když ho jednou na ulici jen tak zničehonic prostě políbila a řekla to, co řekla, někam se jeho zábrany a profesionalita ztratily. V ten okamžik jí podlehl více, než by měl v plánu. Neumí se s tím vypořádat, co v něm vlastně vzbuzuje a dělá mu v hlavě strašný zmatek. Láska to není, tím si je jistý, protože má za to, že on milovat neumí. Jenže co když se mýlí? Ta holka je pro něj jedna velká otázka. Zároveň se ale bojí se tomu postavit čelem, protože nemá čas řešit nějaké pitomé city. Rozhodně si nechce vůbec připustit, že by s ním někdo dokázal kdy, jakýmkoli způsobem, manipulovat. Ale zase musí uznat, že Sigourney je dobrým člověkem na hádání. Ví jak argumentovat a nebojí se říct svůj názor.
- Simon Cabrrera × Paradoxně má k nejmladšímu bráškovi nejblíže. Samozřejmě mezi nimi probíhaly a z části pořád probíhají jisté rivality, vždycky si z něj totiž rád utahuje a sleduje, jak se Simon rozčiluje. To však nemění nic na tom, že spolu vyrůstali a zažili toho spoustu. Z těchto dvou je Brian prostě ten vedoucí a to je to, co se mu líbí. Všechny průšvihy a nápady vždycky přišly z jeho hlavy, ale ani jednou ho v tom Simon nenechal samotného a to je jistě to, co mu přidalo na plusových bodech. Ačkoli ho pořád považuje za takového toho šampónka, který na rozdíl od něj opravdu hodně dbá na svém vzhledu, ví, že mají stejný pohled na věc, co se týče trénování a násilí. Nejspíše proto je ochotný všechny ostatní věci jednoduše přehlížet. Sice jsou teď od sebe docela daleko, ale vždycky když jede do Kapitolu, tak se alespoň sejdou a společně si zacvičí, jako za starých časů.
- Zachary Cabrrera × Tomuhle chlápkovi prostě moc na jméno přijít nemůže. Nicméně je si více než vědomý toho, že je to pravděpodobně oboustranné. Tak nějak si úplně odvykl na to tomuto člověku říkat bratr. Ne, že by ho úplně neměl rád, do jisté míry obdivuje, že našel tu odvahu - kterou on na rozdíl od něj neměl - na to převzít rodinný byznys. Nikdy by však tohle nedokázal říct nahlas, to by si radši vyřízl jazyk a dal se k avoxům, než aby to před někým prohlásil. Pokud se však někde setkají, na formální úrovni se s ním dokáže bavit, ale je jasné, že jejich vzájemné vztahy jsou opravdu hodně hluboko pod bodem mrazu. Pokud by mu někdy, z jakéhokoliv důvodu, musel ublížit, udělal by to naprosto bez mrknutí oka. Nikdy mu prostě neodpustí, že si vybral radši peníze než rodinu.
