[ zakery kabréra ]
 |
|
| |
defense [ 1 ]
- Zach je sebejistá a nezávislá osobnost. Jeho ostřížímu zraku neunikne žádná chyba, a dokáže nemilosrdně kritizovat úplně cokoli, protože on má hodnoty toho, co je správně, nastavené trochu jinak. Zda přitom bude jednat bezohledně, je mu naprosto lhostejné. Vždy je však ochoten naslouchat věcným argumentům, je velmi nadaným řečníkem a dokáže strhnout a přesvědčit i ostatní. Mezi jeho nejsilnější stránky patří právě plánování, dlouhodobé úvahy, kreativní řešení problémů a dokonale přesné analýzy situací. Je vynikající stratég; jeho světem je logika, systematika a teoretické úvahy. Tohle všechno totiž potřebuje ve svojí práci. Učil se to všechno už od velmi nízkého věku, proto je to již zcela jeho součástí a nikdo by nyní nedokázal říct, že se umí chovat i jinak. Je velmi dobrý v tom, že si dovedete vypočítat důsledky svých činů předem, podobně jako na šachovnici, a že se podle toho dokáže rozhodnout pro jednu alternativu. Radši bude déle přemýšlet a nechá toho druhého na něj vyhrknout všechny jeho argumenty, až potom nebude mít už vůbec nic, čím by se Zacharyho slovům mohl ubránit. Tak jako někdo používá ostré meče ke zranění nepřítele, on to nemá zapotřebí, dokáže si vystačit s informacemi, které se dozví. Slova jsou jeho zbraně, nutno podotknout, že občas trochu nebezpečné. Pokud však jednou učiní nějaké rozhodnutí, jak k určité věci přistupovat, dokáže docela klidně nasadit ostré lokty a pak nebere žádné ohledy - ani na sebe, ani na ostatní. Vzhledem k tomuto by se Zachary dal označit za cynika. Na druhých mu příliš nezáleží a často jedná bezohledně a beze studu, který zraňuje city druhých, zejména zpochybňuje a zesměšňuje to, co druzí uznávají jako základní morální a lidské hodnoty. Co mu je absolutně proti srsti jsou právě hlupáci a patolízalové. Pokud se někdo chce vetřít do jeho přízně pomocí lichotek nebo fňukání o tom, jak měl strašný život, nejspíše je na špatné adrese. V takovém případě člověk letí dveřmi jeho kanceláře ven nebo klidně i oknem. Ačkoli lidé vysokého postavení takoví nebývají, Zach se i v tomto trochu vymyká standardům. Ve svém jednání je vždy naprosto přímý. Nemá potřebu lhát, ani sám sobě, ani ostatním. Proto si vždy pečlivě dává pozor na to, co říká. Než aby někomu lhal, tak to řekne na plné pecky nebo bude mlčet. Jako muž je velmi sebevědomý, těžko říct zda je ješitný nebo jájínkovský, rozhodně ale věří v sebe a své schopnosti. To ho vlastně dostalo tam, kde je teď. Celkově je poměrně aktivní osobou. Nesnáší nudu a všechno s ní spojené, pořád musí něco dělat a nějak se zaměstnávat. Ať už ve formě práce nebo něčeho trochu uvolněnějšího, jako jsou párty, alkohol a ženy. Pokud je potřeba vyřešit nějaký problém, často se rovnou staví do čela a jde ho vyřešit. Jestli se k němu ostatní přidají nebo ne, to už je mu docela jedno. Má své metody a ty dodržuje. Neuznává moc autority, má s nimi problém, protože si je rád svým pánem, ale naopak umí jednat v rámci slušnosti, pokud si to společenská pravidla vyžadují. Fascinující vlastností toho mladého muže, je jeho odhad na lidi. Velmi snadno pozná s kým má tu čest, kdo mu lže a co od druhých očekávat. Zpravidla stačí pár pohledů, slov, nějaké to gesto a jeho intuice člověka odhadne. Jen málokdy se plete v prvním dojmu. Jak však na první pohled působí na lidi okolo on sám? Snaží se vždy zapůsobit jak jen nejlépe dokáže. Navíc je přesvědčen, že k tomu mu hodně napomáhá i jeho vzhled. Zach má jednoduše svoje charisma. Vždy perfektně sestřižené a upravené černé vlasy, které dokonale ladí s jeho tmavýma, také možná skoro až černýma očima. Občas, pokud chce být trochu výstřední a extravagantní, tak si nasazuje červené kontaktní čočky. Má to štěstí, že má vysokou atletickou postavu, na níž sedí každý oblek. To je jeho další charakteristický rys, nikdo ho ještě nikdy neviděl bez obleku nebo alespoň ne bez košile, tu nosí bezpodmínečně na každou příležitost. Pokud se k němu někdy někdo dostane natolik blízko, pravděpodobně nějaká žena, může si povšimnout také jeho tetování. Na zádech má totiž vytetované logo svojí firmy.
× × ×
- [ file 001 ] Na území Kapitolu je jeho jméno již docela profláknuté. Měl totiž to štěstí, že se narodil vlastníkovi jedné z těch větších stavebních firem v Panemu. Kdo stojí vlastně za všemi těmi návrhy a výstavbou domů vítězů a luxusních budov v Kapitolu? Ve většině případů prostě lidé, kteří chtějí prvotřídní stavbu, zaklepou právě na dveře Cabrerra's Company. Pojďme to vzít ale trochu od začátku, i v jeho dětství se najdou zajímavé věci. Už tak nějak od narození prostě věděl, že do Druhého kraje nepatří. Matka jednou do Výcvikového centra zkusila vzít i jeho. Neskončilo to zrovna slavně. Prostě na nějaké bezduché máchání z noži asi neměl buňky, nic mu to neříkalo. Brian mu to tam tehdy dal hodně sežrat a to nejspíše jeho pohledu na něj, taky zrovna nepřidalo. Bylo to vlastně poprvé, co mu bylo ukázáno, jak dokáže být život nelítostný. Ty modřiny a šrámy mu zůstaly ještě docela dlouho. Nicméně hodně mu to přidalo po psychické stránce, stal se díky tomu mnohem silnější. Místo trénování se mnohem raději začal vkrádat do takové provizorní pracovny svého otce, kterou si v domě nechal zřídit, když tam zrovna trávil nějaký čas. I když v osmi letech úplně, nebo spíše vůbec, nerozuměl nějakým paragrafům a právnickým odborným textům, tak ho bavilo hrát si na důležitou osobu. Na základě toho matka nakonec přesvědčila otce, aby si ho vzal s sebou do Kapitolu. Asi to nebyla zrovna malá suma, kterou musel zaplatit, ale nakonec se to přeci jen povedlo a Zach získal svoje občanství v tomhle velkém městě. Jak se později ukázalo, tenhle svět byl pro něj jako stvořený. Nikdo by v dnešní době nepoznal, že pochází z jiného kraje, protože sem zapadá snad ve všech měřítkách. V ten moment se mu však úplně přetrhaly vztahy s rodinou. I když otec tam občas jezdil, on radši zůstával doma sám. Přes týden dělal tátovi společnost při každém meetingu a zkrátka ve všem, co se týkalo provozování firmy. Byl to takový tichý pozorovatel. Mlčel a učil se. To je vlastně i jeho heslo, které razí v současné době. Žil tedy trochu jiné dětství než ostatní, ale on nikdy nebyl ten typ člověka, který by si dokázal dlouhé hodiny hrát s hračkami a vlastními představami. Mnohem radši pozoroval jak se vlastně taková velká firma vede. Už když mu padl jeho první oblek, tak od té doby začal sbírat kravaty. Ženy sbírají boty, on kravaty. Má pro ně dokonce vymezený i jeden samostatný pokoj a pečlivě si vybírá, aby se mu žádná z nich neopakovala. Vždycky byl velmi aktivní a kreativní osobou, takže ne jednou zkoušel vytvořit nějaké své vlastní návrhy. Stejně jako tehdy, tak ani v této době nemá strach z neúspěchu. Pokud se něco nepovede, prostě to udělá znovu a lépe. Talent na rýsování nebo třeba i prostorovou představivost mu rozhodně nikdo nemůže odepřít. Jakmile dospěl, tak nastoupil na prestižní vysokou školu a při tom ho otec den ode dne více zapojoval do rodinného byznysu. Čím více rozhodnutí však padalo na Zacharyho bedra, tím stresuplnější se jeho život stával. Jenže čím dál tím více se snažil otci dokázat, že na to prostě má a že vkládá naděje do správného člověka. Po úspěšném vystudování to dospělo až do toho bodu, že na něj byla přepsána celá firma. V ten moment se mu začala jeho osobnost ze všeho nejvíce formovat a přibližovat té, kterou má v současné době. Otec se odstěhoval do Druhého, aby mohl být se svojí ženou. Zachary to na jednu stranu bral jako podraz, protože ho v tom nechal úplně samotného. Stres a tíhu práce se snažil utápět v pití. Dalo by se vlastně říct, že tak jako jeho bratři dokáží vyjmenovat druhy zbraní, on to zvládne u alkoholu. Pokud chce někdo nějakou radu v tomto oboru, je na správné adrese. Ví, co se hodí na zpití do němoty, na přátelské popití nebo třeba na utopení žalu. V pití má hodně velkou výdrž a jen tak někdo jej proto nepřepije. Každý den si vždycky dá alespoň sklenku něčeho, co má zrovna po ruce. Ačkoli se tedy snaží působit ohledně práce velmi vyrovnaně, občas mu to také prostě přerůstá přes hlavu. Jednou se mu to vymklo opravdu z rukou a svého podřízeného doslova vyhodil z okna svojí kanceláře. Nebožák byl už asi čtvrtý za ten den, který mu sdělil zprávu, kterou nechtěl slyšet a už se prostě neudržel. Byla z toho jakási tahanice, avšak nic, co by nezvládl se svojí šekovou knížkou a trochou argumentace. Od té doby se snaží hodně kontrolovat, aby už k ničemu podobnému nedocházelo. Rád upustí páru na nějaké kapitolské párty a tak podobně. V okolí organizování Her se nikdy nijak příliš neangažoval, ale nakonec si uvědomil, že by to možná nebylo až tak špatné, jak pro něj, tak pro jméno firmy. Ačkoli je tedy ne zrovna málo vytížený, vypadá to, že mu to nestačí, když se přihlásil ještě na pozici uvaděče.
- Brian Cabrerra × No. Co by jen o tomto stvoření řekl? Není to úplně jeho nejoblíbenější bratr, ale jelikož nosí stejné příjmení, snaží se ho respektovat. Ví totiž, že ho možná jednou ještě bude potřebovat, nechce si s ním tedy dělat nějakou zlou krev. Názorově jsou však úplně pravým opakem. Brian je muž činu, zatímco Zachary si všechno radši dvakrát promyslí. Navíc, oba vždycky stojí o to ostatní vést. Jak už to tak na světě chodí, tak vedoucí může být vždy jen jeden. I toto je jeden z důvodů proč si nikdy moc nepadli do noty. Pokud se tedy někde setkají, nemají zrovna mnoho společných témat, na nichž by mohli založit svůj hovor. Zkrátka s ním udržuje jen takové formální vztahy, kterých by jednou potenciálně mohl využít, nějaké bratrské city se mu do toho nepletou.
- Simon Cabrerra × Tady už je ten vzájemný vztah mnohem lepší. Především tedy od té doby, co se Simon přestěhoval do Kapitolu. Zjistil totiž, že s ním má jeden velmi důležitý společný zájem - vzhled. Oba se o svoji vnější fasádu snaží starat, jak nejlépe to jen jde - občas možná až příliš přehnaně. Mají tedy hned první směr, kterým se může jejich hovor ubírat. Navíc pokud se Simon ukáže někde na nějaké párty, Zach nebude příliš daleko. Sám totiž moc dobře ví, že pro jeho image dobrého muže, je potřeba, aby byly vidět i fungující rodinné vazby. Z části se se Simonem tolik baví z vypočítavosti, ale na druhou stranu si s ním opravdu rozumí, takže to vlastně ani nehraje. Občas se ještě snaží trochu vynahradit všechny ty časy, kdy ho nechal hnít ve Dvojce, zatímco on si žil tady v Kapitolu.
