Saturday, December 14, 2019

Dave Norfleet

[ dejv norflýt ]

 

Player: Renaiti

FC: Froy Gutierrez



Contact: renaiti@seznam.cz

Age: 16 deceased - podříznuté hrdlo: Freya Nielsen


Token: Tkanička z mikiny




Má to štěstí, že když mu někdo něco dá do ruky, tak se s tím zvládne vcelku rychle naučit. V tomhle ohledu je rozhodně šikovný a učenlivý. Pravděpodobně by mu tedy nedělalo problém se s nějakou zbraní naučit, když by mu někdo ukázal jak. Ani nějaké tvrdší práce se nezalekne, když ví, že je to potřeba udělat. Dokáže tedy sklopit hlavu a udělat to, co se po něm žádá, aniž by k tomu měl nějaké hloupé komentáře. Jednoduše má v hlavě srovnané určité autority a ví, kdy by měl někoho poslechnout a kdo mu naopak nemá vůbec co rozkazovat. Dobré vychování tedy rozhodně nepostrádá. Ve škole byl vcelku bystrý, a tak si z hodin zvládl do praxe přenést i určité znalosti. Příkladem by mohla být třeba taková první pomoc. Ošetřit zranění, včetně vyčištění a zašití rány, je pro něj brnkačka, dokonce si to už i několikrát sám na sobě vyzkoušel, když se nějak poranil. Samozřejmě za předpokladu, že k tomu má potřebné věci, jelikož není zase kouzelník, aby jen tak z ničeho dokázal krvácení zastavit. Rozhodně to tedy není žádný tupec, ba naopak. Stačí mu vážně jen dávat dobrý pozor, aby se něco zvládl naučit. Není proto divu, že si z té školy zvládl odnést i takové ty základní poznatky o bylinkách a rostlinkách. Nezná sice všechno, avšak nějaké to povědomí o nich má, stejně jako o jedovatých hmyzácích či hadech. Celkově by se dalo říct, že kdyby měl možnost žít třeba v takovém Třetím kraji, jeho mozek mohl mít velký potenciál. V dětství si často hrával se sourozenci a dětmi ze sousedství, což bylo jen nevinné hraní a sám si nikdy neuvědomil, že by mu to mohlo přinést i nějaké schopnosti a něco do života. Rozhodně může být ale těmto hrám vděčný za to, že zvládá vcelku bez problému vylézt na nějaký strom. Po všech těch tvrdých dopadech si totiž již v hlavě dokázal srovnat, které větve jej udrží a které naopak ne. Stejně tak získal i vcelku dobrou mušku, kdy při různých sněhových či kamenných bitvách, byl většinou ten s největším počtem zasažených. Jistě, je něco jiného střílet kamínky z praku a házet sněhové koule, ale i tak by se mu mohlo s nějakou zbraní pracovat lépe, než kdyby mířit vůbec neuměl. Tím, že mu zabili rodiče, tak se musel naučit o sebe starat sám. Ví, co to je zodpovědnost a i jak tvrdá práce umí ve skutečnosti být. Není už jenom takové to tintítko, které by zlomil sebemenší pokryv větru, ale na jeho pažích by se daly najít obrysy rýsujících se svalů, jež si postupně buduje právě svojí pravidelnou prací.


Kdybyste ho potkali dříve, zjistili byste, že to býval vcelku usměvavý chlapec, který byl pro každou legraci. V dnešní době už ale smysl pro humor silně postrádá a většinu času je zachmuřený. Kdo jej potká s náznakem úsměvu, tak se může považovat za šťastlivce. Dave dočista přišel o veškerý optimistický přístup k životu a vždy na všem už teď vidí jenom to nejhorší. Nejsmutnější je, že ani nemá snahu hledat něco pozitivního, neboť mu to přijde zbytečné, protože má za to, že na něj už stejně v životě nic dobrého nečeká. Často tedy na ostatní od prvního pohledu může působit nepříjemně, až nepřátelsky. Po té psychické stránce je vážně značně zdevastovaný. Občas má i pochyby sám o sobě a svých schopnostech. Navíc od smrti rodičů a staršího bratra, už i několikrát smýšlel o sebevraždě, to mu však naštěstí vždy nějakým způsobem sestry stihly zarazit a nikdy se mu to nepovedlo dodělat. To jasně napovídá tomu, že mu je všechno jedno. Je mu jedno, jestli bude žít ještě pár hodin nebo let, upřímně by byl radši pro tu kratší verzi. Jednoduše už ale nemá takovou tu správnou chuť do života a jeden by i uvažoval, jestli u něj pud sebezáchovy vůbec funguje. Jeho dušička je roztříštěna na miliony kousíčků, které by jenom někdo těžko dával zase dohromady. Kromě těchto věcí je nutné zmínit i to, že pokud by po něm někdo požadoval nějaké znalosti či práci v okolí moderní techniky, s velkou pravděpodobností ho čeká zklamání, neboť Dave žádné takové schopnosti v tomto oboru nemá. S mnohými výdobytky dnešní doby neměl tu čest se ještě setkat, takže kromě tlačítka na zapnutí a vypnutí je v tomto ohledu naprosto nepoužitelný. Stejně tak, pokud byste ho strčili do vody. Možná by se v ní nějak chvíli plácal, než by mu došlo, že se v ní dá celkem snadno utopit, a tak by se snažit přestal. Neumí totiž plavat. Nejen, že ho to neměl kdo naučit, ale ani především kde. Taktéž nikdy nebyl zrovna stavěný na běh na nějaké delší tratě, což je zapříčiněno pravděpodobně hlavně tím, že při sportu se mu často zrychlí dech a ztěžka dýchá s menším tlakem na hrudi. Expert by mu řekl, že jsou to příznaky astmatického záchvatu, ale on o tom nikdy nikomu nepověděl, protože to považuje za svoji největší slabost a snaží se dělat, že to u něj neexistuje, což by se mu mohlo někdy šeredně vymstít. Když už jsme u toho, co by tohoto mladíka mohlo zatáhnout do problému, tak by se hodilo asi zmínit, že si často nevidí do pusy a plácne první věc, co mu přijde na mysl. Což by se nemuselo setkat s úplně kladným přijetím a mohl by schytat i jednu do zubů.


Jako každý si ani on nemohl vybrat komu a kam se narodí. Nutno však podotknout, že už od začátku nikdo neměl zrovna radost, že na svět vůbec přišel. Jeho matce v té době bylo čerstvých osmnáct a nebyla připravená na to být matkou, nedokázala se postarat pomalu ani o sebe, natož o živé dítě, které na ní bylo od prvního nádechu naprosto závislé. Zachovala se proto tím nejhorším a nejzbabělejším způsobem, jakým jen mohla. Nechala malé, bezbranné, ubrečené dítko v náruči muže, který ani nevěděl, jak mu vyměnit plenky. Naštěstí, pro ně pro oba, jeho táta měl starší sestru, která se pravděpodobně nemohla dívat na to, jak se její bratr trápí, a proto si malého Davea společně s manželem osvojila. Nikdy proto nepřišel na to, že onen muž, který ho vždy tak fascinoval a jehož nazýval strýčkem, byl ve skutečnosti jeho pravý otec. Vlastně by se dalo říct, že celý jeho život byl založen na lži a nikdy se nedozvěděl a ani nedozví pravdu. Všechno se ale zdálo být naprosto v pořádku, nikdy ani neměl podezření, že by jeho rodiče nemuseli být jeho rodiči, protože ho milovali stejně jako ostatní sourozence. A pravděpodobně tím, že bylo jeho dětství naplněno rodičovskou láskou, tak se z něj stal tak milý člověk. Nenechte se však mýlit, jeho život nebyl zcela bez chyby. Čtyři děti na dva dospělé, to nebylo nic jednoduchého na uživení, obzvlášť ve Dvanáctém. Nikdy si tedy nežil v žádném přepychu a ví, co to znamená, když se člověk musí uskromnit či potýkat s hladem. Nicméně i tak může být rád, že prožil lepší dětství, než mnoho jiných v jeho kraji. Jenže jak už to tak na světě bývá, všechno chce svoji rovnováhu a to dobré musí být vyváženo i něčím špatným. Při nepokojích, které v kraji probíhaly, byli jeho rodiče nařčeni z rebelství. Sám neví, jestli to byla pravda, nebo si jen chtěl někdo zachránit svoji vlastní zadnici a udal je, každopádně oba byli na náměstí popraveni spolu s jeho nejstarším nevlastním bratrem, který se jich zastal. Rázem se tak Dave stal jediným mužem svojí rodiny a na krku mu zůstaly dvě starší sestry. Nejhorší bylo, že i zbytek jejich příbuzných se postupně začal pohřešovat a nikdo nevěděl, co s nimi je, nebo kde jsou. Lepší varianta byla, že se přidali k rebelům, ale ta horší, že jsou jednoduše mrtví. Tak zbyli jenom oni tři. Netrvalo dlouho a brzy se z nich k tomu všemu stali ještě bezdomovci, protože nebyli schopni platit nutné poplatky za vodu a elektřinu. A to bylo přesně to období, kdy ztratil veškerý optimismus a chuť se usmívat. Každé ráno se probouzí s tím, že svým sestrám nemůže dopřát nic jiného, než spánek na tvrdé zemi. Ačkoli se všichni tři snaží pracovat, nedají dohromady tolik peněz, aby mohli mít střechu nad hlavou a zároveň nestrádat hlady. Je to pro něj naprosto příšerná situace. Jak byl vždy zvyklý na fungující rodinu, tak tohle jej zcela devastuje. Připadá si, že selhává a nemůže se na to dívat. A právě tak se ukazuje, že je opravdu synem svojí matky, protože už si nějaký čas pohrává s myšlenkou na to, že to všechno vzdá a dobrovolně půjde do Her. Nic se tím sice nevyřeší a pravděpodobně sestry odsoudí k úplné smrti, ale jeho trápení se tím ukončí, až ho tam někdo zabije. Je prostě stejný zbabělec jako jeho pravá matka.

other worlds

stranger2s.jpg