[ ˈnɜːrvə ˈkiːθsboʊn ]
Player: Sylas
FC: Alysha Nett
|
Contact: creationoflars@gmail.com
Age: 18 deceased - uškrcena: Warner Malcolm
Token: Silikonové vycpávky
|
Již od útlého věku bylo pro ni nezbytné pravidelně navštěvovat výcvikové centrum a připravovat se na arénu. Požadavek vycházel nejen od rodičů, ale i od prarodičů a dokonce širší rodiny, kteří z ní chtěli vychovat korunovaného vítěze. Jako mladší nikdy nekladla Hladové hry na první místo; vnímala je spíše jako nutnost, s níž se postupně smířila. Nakonec se povinnost stala součástí každodenní rutiny a touha po vítězství rostla s každým dnem. Trénink nyní považuje za prioritu a cvičí nejen ve výcvikovém centru, ale i doma a venku — v podstatě kdekoliv to je možné. Pokud zrovna neplní jiné povinnosti, věnuje se výhradně tréninku. Mezi vynikající dovednosti patří zejména horolezectví, jež si vypilovala během let strávených v horách a při hledání dobrodružství po Panemu. Dále je znatelná i její zdatnost v běhu na dlouhé vzdálenosti, a to v jakémkoli terénu, za což může vděčit hodinám stráveným na náročných horských stezkách, kde žádné cesty nejsou uhlazené jako nový asfalt. Takto nabyté zkušenosti ji naučily adaptovat se na náročné podmínky a přizpůsobit se různému prostředí. Je také výbornou lovkyní, schopnou ulovit kořist nejen vlastní zručností, ale i pomocí primitivních pastí, které sice považuje za méně vzrušující, ale práci to udělá. Má totiž trochu sklon ke zbrklosti, protože chce mít všechno hned, ale na druhou stranu se nikdy nevzdá, dokud toho nedosáhne. Kromě přirozených talentů se jí nedařilo vyhnout ani výcviku v boji — jak v pěstním souboji, tak v boji se zbraní. V případě potřeby by byla schopná využít i cepín, který jí vždy sloužil při náročných výstupech. Pokud by měla vybrat svou preferovanou zbraň, pravděpodobně by sáhla po kordu, rapíru nebo by dala přednost podlouhlejší deskovité čepeli, jako je katana či mačeta. Taktéž se věnuje šermování, i když pouze z osobní záliby. Mnohým by se tento sport, kdy se dva šermíři neustále navzájem napadají a pokoušejí se zasáhnout určitý počet zásahů, mohl zdát zbytečný. Pro ni však šermování představuje efektivní trénink reflexů a pohybových schopností, jež se jí hodí v boji. Dokáže bojovat i s jednou rukou za zády, přičemž druhou se soustředí na rychlé, smrtelné výpady. Ve výcvikovém centru se samozřejmě soustředí na zdokonalení všech dostupných zbraní, aby byla připravena na jakýkoli možný střet. Vyjma tradičních sečných zbraní ovládá samozřejmě nunchaky a boxer, protože i v pěstním boji exceluje. Každý trénink, každé cvičení je pro ni příležitostí posouvat své hranice a stát se stále dokonalejší v umění přežití a boje.
Ačkoliv se zdokonalovala v umění boje už odmalička, trvalo několik let, než se do něj intenzivně ponořila. V některých oblastech tedy zaostává, pokud bychom ji měli porovnat s ostatními vrstevníky. Není schopná efektivně manipulovat s dálkovými zbraněmi, jako jsou luk, kuše, foukačka a další. Ke všemu ji příliš neláká neustálé shánění projektilů, což je i důvod, proč nikdy nevyzkoušela vrhací nože nebo jiné obdobné zbraně. Nechce totiž řešit počet, nebo případně kam se všechno podělo. Má za to, že to přináší zbytečný problém, který by ji v aréně jen zdržoval, a proto se k těmto zbraním ani nepřibližuje. Taktéž by se nedokázala postavit proti protivníkovi s trojzubcem nebo s onou zbraní bojovat, protože je to něco, co zkrátka nezná. Jistě, jakákoli zbraň má ostrou hranu, a teoreticky by s ní možná dokázala něco provést, ale dovednosti v tomto směru by byly spíše improvizované než odborné. Bohužel se nenaučila plavat, přestože jako občan profesionálního kraje měla několik příležitostí. Pramení to z thalassofobie, což je panická hrůza z otevřených vodních ploch, konkrétně oceánů a neznámých vodních prostorů, kde není schopna vidět na dno. Zdánlivě nekonečný temný prostor v ní vzbuzuje hluboký respekt a hlavně obavy. Není pochyb, že by ji to zcela paralyzovalo, obzvlášť ve chvíli, kdyby se ocitla v kontaktu s žraloky, nebo dokonce jenom s neškodnou velrybou. Raději tráví čas na pevnině a v horách, kde se cítí v bezpečí, a tedy od vody se drží co nejdál. Co se týče přírody, nikdy nepatřila mezi nadšené botaniky. Květiny a rostliny ji nezajímají, pokud tedy nebereme v úvahu kaktusy. Vždy toužila mít něco, o co by se mohla starat, a proto jí rodiče pořídili několik kaktusů, které tiší její potřebu pečovat o něco živého. Kaktusy jsou ideální především proto, že péče o rostliny není její silnou stránkou — cokoliv, co vyžaduje pravidelnou údržbu, zpravidla během několika dní zanikne. Vztah k rostlinám přeneseně odráží i její vztah k ostatním — nedokázala by se dlouhodobě postarat o druhé, ale v aréně, kde je každý sám za sebe, to není překážkou. Další vnitřní slabinou, která se projevuje v její osobnosti, je horkokrevnost. Nerva má tendenci se rychle rozčílit, což jí poté brání v jasném uvažování. Často jedná impulzivně, bez hlubšího rozmyšlení, a nejednou tak činí unáhlené kroky, které mohou mít fatální důsledky.
Nerva je jedináčkem rodiny Keithsbone, která po několika desetiletích věrnosti Kapitolu, spolu s dalšími podílejícími se na jejich podniku, i nadále podporuje jeho ambice. I když nejsou nijak zvlášť vlivní ani bohatí, vystačí si se svým skromným postavením. Jejich rodina se specializuje na zkoumání zbytků minulosti, divočiny a historie Panemu — jednoduše všeho, co Kapitol požaduje. Právě tato fascinace záhadami a dobrodružstvími, spojená s jejich prací, je příčinou častých vycházek mimo hranice kraje a neustálých expedic do neprozkoumaných koutů. Jednou během jedné z těchto expedic Nerva nalezla dávno ztracený „Ořech“ ve Dvojce. Nikdo netuší, jak se mohlo takové obrovské místo ztratit, ale její objev byl neocenitelný. K tomu, že byla schopná starou základnu odhalit, přispěl i tichý konflikt mezi Kapitolem a Třináctým krajem. Informace o ní se však zatím udržuje v tajnosti před veřejností. Za svůj objev Nerva získala výraznou finanční odměnu pro celou rodinu, což ji samozřejmě naplňuje uspokojením, a tak se nadále věnuje své práci s nasazením. Díky zapojení do těchto tajemství ví mnoho o minulosti Panemu, přičemž její loajalita k rodině a Kapitolu je nezlomná. Vlastně ji přivedla k tomu, aby se podrobila krevní přísaze, což znamená, že jakýkoli únik informací by měl tragické následky pro všechny její příbuzné. Rodina je pro ni vším, a i kdyby jí hrozilo zmučení nebo smrt, nikdy by neprozradila tajemství. Už je dost odolná, statečná a ochotná obětovat vše pro svou rodinu, přesto však zůstává člověkem s hlubšími, složitějšími pocity. Navzdory jejímu drsnému vzezření, které může díky tetováním vzbuzovat dojem chladné, bezcitné osoby schopné rozdrtit každého nepřítele, existuje v ní i jemnější, citlivější část. Ta se projevuje především ve vztahu k její vlastní sexualitě. Nerva si je plně vědoma toho, že v Panemu, a především v Kapitolu, není bisexualita přijatá jako normální. Kvůli tomu ji považuje za něco, co by měla skrývat, protože z velké části je přitahována zvlášť k ženám. Přestože ji to hluboce trápí, nikdy si tuto část nepřiznala nahlas sobě, natož ostatním. Snaží se to skrývat za normativním chováním, předstírajíc zájem o muže a častým střídáním partnerů v jejich sféře. Alespoň si nalhává jakýsi dočasný pocit úlevy, i když moc dobře ví, jak moc ji to omezuje v autenticitě. Vzhledem k těmto okolnostem se naučila být tolerantní vůči většině lidí, i když v ní přirozeně zůstává jistá averze k těm, kteří dokážou lézt na nervy. Nechápe však nenávist k jiným distriktům. Naopak je schopná je brát rovnocenně, i když vlivem prostředí, v němž vyrůstala, neudrží občasné narážky a vtipy na účet chudších krajů nebo těch, kteří neměli příležitost se pořádně trénovat. Tento smířlivý přístup ke světu kolem ní je jedním z jejích paradoxů — zatímco navenek vypadá tvrdě a nesmiřitelně, uvnitř je plná konfliktů, které si často nechává pro sebe.
