[ porša ]
defense [ 0 ] ×
deceased - několikrát postřelena
- [ appearance ] S její pozicí úzce souvisí to, že si nemůže vybírat, jak bude vypadat a musí se řídit tím, co chtějí ostatní. Paruku by na sebe nikdy v životě nedala, ale lidé se mění, ať již dobrovolně, nebo z donucení, a právě proto nosí zářivě červené umělé vlasy, ke spokojenosti všech. Jediný čas, kdy může paruku sundat, je když jde spát. Její přirozená barva vlasů je tmavě hnědá, avšak musí si je udržovat střižené nakrátko, aby jí žádný neposedný pramen pod parukou během dne nevyčuhoval. K výraznosti jí dopomáhá ještě líčení ladící s výraznou červenou parukou a nalepovací řasy. Dříve jí museli s chystáním pomáhat, ale postupem času se naučila, jak má s make-upem pracovat sama. Nyní už to má natolik v ruce, že může vypadat, jako kdyby její líčení bylo permanentní, neboť je každý den opravdu nachlup stejné. Její obličej zdobí ještě čtyři tenké provázky, táhnoucí se do kříže od očí ke krku a poté jeden proužek před rty. To má jasně podtrhovat fakt, že její jazyk je na onom světě a ona by svá ústa neměla vůbec otevírat. Aby to však nevypadalo až tak divně, v úrovni rtů je provázek na každém z konců doplněn o kamínky. Obličej je na ní to jediné výrazné, oblečení oproti tomu nosí sice takové, aby reprezentovala, ale zároveň na sebe nepřitahovala příliš pozornosti. Dokonce je nucena si stahovat prsa obvazy, aby působila co nejvíce ploše a bez jakýchkoliv křivek.
- [ personality ] To, že ji život poznamenal, a ne zrovna v tom dobrém světle – je na ní zcela dobře vidět. Už od úplného počátku se v ní hromadí nenávist, jež se každým dnem zvyšuje. Všechna ta hamižnost a sobeckost, co ji obklopuje, ji jen utvrzuje v tom, jak je celý Panem prolezlý zavšivenými krysami, které touží jen po vlastním dobru a jdou si za ním i přes mrtvoly. Dříve na ní bylo dobře poznat, jak všechny kolem nesnáší, jenže banda mírotvorců jí za nějaký čas naučila se na všechny dívat přívětivě a působit mile, jak se od dívky jejího postavení očekává a především sluší. Proto by dnes nikdo nedokázal poznat, jakou ohromnou zlost v sobě hromadí. Moc dobře totiž ví, že když by to dala najevo, přišlo by mučení, v tom lepším případě výprask a tak ponížená již nikdy být nechce. Sice se vlastně nikdy neusmívá, ale i přesto působí dojmem mazlíčka, jemuž můžete poručit cokoli a on to bez prodlení splní. Bývala velmi tvrdohlavá a hodně impulzivní, takže by vám dokázala za jedno poručení vylít polévku na hlavu, ale za pomoci ozbrojenců to v ní bylo potlačeno a schováno velmi hluboko uvnitř. V nynější situaci už jí k vyjádření emocí zbývají pouze myšlenky, kde bez problému může klít a na všechny nadávat, jelikož to, co si myslí, díky bohu nikdo neslyší.
× × ×
- [ just like a fairytale ] Narodila se do rodiny Martinezových jako třetí nejmladší dítě, měla totiž ještě dva starší bratry. A i když žili v Šestém kraji, neměli se zase tak hrozně. Každý den pracovala spolu se sourozenci i rodiči pod přísnou kontrolou mírotvorců, aby si náhodou něco nebrali pro svůj prospěch domů. Dalo by se říct, že to se jí stalo osudným. Jednou večer k nim totiž zavítal postarší ozbrojenec v uniformě, v té době jí bylo nějakých osmnáct let. Byla již zcela bez starostí, nic ji netrápilo, když již věděla, že do Hladových her jít nemusí, ale ten večer jí udělal trochu čáru přes rozpočet. I když muž mluvil především s jejími rodiči, jí věnoval pouze pozdrav při příchodu a rozloučení při odchodu, tak vše moc dobře slyšela. Vlastní dceru ti dva dobrovolně za určitý obnos prodali, aby si v Kapitolu vzala syna toho mírotvorce. Ten muž ji totiž při práci sledoval a párkrát se o ní doma zmínil. Jak se zdálo, z vyprávění si ji syn docela oblíbil a chtěl ji pouze pro sebe. Později Porsha zjistila, že je vlastně podobný jako ona. Co jen mohl, tak dělal rodičům naschvál. Bohužel, toto bylo na její úkor. Její nastávající tchýně vůbec nebyla nadšená z toho, odkud pochází. Bála se, že bude kazit tvrdě vydobytou dobrou pověst jejich rodiny, jak tím odkud je, tak i tím jak vypadá. Ani jeden ze snoubenců si toho však nevšímal, protože po tom roce, co spolu trávili den za dnem, se skutečně měli rádi. Mladičká Porsha si připadala jako v pohádce s krásným princem po boku a nejšťastnější za celý její život.
- [ where's my happy ending? ] Ovšem u oltáře přišla studená sprcha, zrovna když se chystali si říci to líbezné „ano“. Vtrhli tam mírotvorci s listem papíru, který dokazoval, že ji mohou bez prodlení odvést. Myslela si, že je to kvůli nějakým špatným papírům, co se týkalo opuštění jejího rodného kraje, ale nebylo to ono. Její nastávající se to snažil vyřešit v peněžních číslech, taktéž to nepomohlo. Absolutně nevěděla, co se děje, samozřejmě byla hodně vyplašená. Obzvláště, když ji zavřeli do místnosti bez oken s takovými divnými nástroji. Znovu se s Benjaminem viděla po třech dnech. Její bílé šaty už vůbec neměly svoji původní barvu. Byly špinavé, potrhané a se spoustou krve na sobě od všeho toho mučení, aby z ní dostali ozbrojenci nějaké informace. Tam konečně alespoň pochopila, o co šlo. Někdo jim totiž nakukal, že je spojena s rebely a Třináctým krajem. Myslela si, že po tom roce jí bude Benji věřit a pomůže ji dostat pryč, ale i on těm lžím uvěřil. Její pohádka se rozpadla na miliardu střípků, jež prostě už nedokázala nikdy poskládat k sobě. V ten moment naprosto ztratila víru v lidské bytosti. Ještě ten den byla převezena na detektor lži. Ten ukazoval, že mluví pravdu. Ani přes to ji však nepustili a přešli k řešení, které mělo zamezit případné spolupráci s rebely, i když jí to nebylo prokázáno. Jakmile se znovu probudila v chladné cele a mlátila na dveře, aby ji pustili, zjistila, že jí něco chybí. Nemohla mluvit, vydávala pouze divné skřeky. V ten moment pochopila. A byla si téměř jistá, že kulka do hlavy by pro ni byla lepší. Od té doby je majetkem Kapitolu a pracuje pro něj tak, jak si kdo pískne. Každým dnem zapomíná na to, jaké to bylo být svobodná a bezstarostná. Chybí jí rodný kraj, ovšem postupně jí veškeré vzpomínky na domovinu v paměti blednou a bojí se toho, že jednoho dne vymizí úplně.
- Wynter Emerson Caelum × Po tom, co jí provedli, úplně ztratila důvěru v lidi a nikdy by jí ani nenapadlo, že by její mínění mohl někdo změnit. Emerson to však dokázala. Je tak jediným člověkem, kterého má ze srdce ráda a dokázala by o něj pečovat s radostí od rána do večera. Kdyby bylo potřeba, udělala by pro ni cokoli, protože její život už nemá takovou cenu jako ten Emerson. I když je to dívka z jednoho z nejbohatších krajů, na ni vždycky byla milá a nechovala se k ní nijak povýšeně, i když by mohla, takže ona ji vždycky vidí jen v tom nejlepším světle. Ráda si s ní povídá, i když mluví pouze Emerson, ale to nevadí. Dává jí to totiž pocit, že někam patří a není na tom zavšiveným světě sama. Navíc, jak už bylo řečeno, udělala by pro ni cokoliv, takže když může, ráda jí s čímkoli pomůže a je jí při ruce, když potřebuje. Ačkoli Kapitol nesnáší, za tohle by jim klidně poděkovala, že mohla potkat tuhle báječnou osobu.
